Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Drahobudice
obecDrahobudice

Historie

Historie Drahobudic.

                                                             Drahobudice
Asi tři kilometry od Bečvár, při silnici vedoucí na Uhlířské Janovice, rozkládá se údolí, které bylo po staletí utvářeno potokem Bečvárkou. V tomto údolí leží obec Drahobudice. Je dobře viditelná chrámem Nejsvětější Trojice. Asi jeden kilometr od kostela, směrem východním, nachází se osada Bílkov, která od nepaměti k Drahobudicím náleží.
Drahobudice jsou osadou velmi starou. Dokladují to archeologické nálezy ze sídlištních jam, z míst při cestě z Bílkova do Drahobudic (hliněná keramika s vlnovkou, železný nůž), nebo keramika kultury volutové (nádobka) nalezená při pěšině vedoucí z obce do míst zvaných „Na Ousuší“. Z okolí obce jsou zaznamenány nálezy kamenných nástrojů, nejspíše z doby neolitu, nebo eneolitu. Archeologické nálezy Dr. Dvořáka jsou uloženy v kolínském muzeu. Dosud nezkoumané jsou zbytky valů na hradišti. Místní názvy „Na valech, Průhon, Ousuš…“ rovněž dokládají existenci slovanského hradiště, které bylo zbudováno nejen jako strategický bod obrany, ale také jako jeden z územně správních článků vznikajícího Českého státu. Hradiště je svým rozsahem nevelké, ale svou polohou je naprosto dokonalé. Historicky bylo zařazeno do doby hradištní, dříve nazývané dobou knížecí, tedy mezi léta 950 – 1200 n. l.
Ves Drahobudice odedávna náležela k Červenému Hrádku (dříve Hrádku nad Poděhusy), který byl Jindřichem, Pertoldem a Čeňkem, Pány z Lipé, v roce 1338, pro dluhy prodán diecézi kapituly katolické ve Staré Boleslavi. V prodejní listině je také první zmínka o obci ve znění Drahobud, capellanus reg. Boh. I/442. Současně byl dvoru zachován status manství. Držitelé Drahobudic, sídlící na tvrzi, měli za povinnost probošta jedoucího z Hrádku do Janovic jedním kopiníkem provázet. Později byl diecézí povolen doprovod s kuší.
V první polovině čtrnáctého století je manem na Drahobudicích jistý Mikeš, který zemřel v roce 1337. Dědicové v roce 1377 prodali statek drahobudický s lesem „Stráňkou“ panoši, Bohunku Kozlíkovi z Hvozlic, který se po koupi psal také z Drahobudu, (Drahobudic).
Rod Kozlíků z Hvozlic a Drahobudic byl na drahobudickém zboží usazen po dobu více jak sto let (1377-1485). Za jejich držby byly Drahobudice samostatně vystupující obcí známou ve vojenských, soudních a politických kruzích tehdejšího státu. Královsky oblíbený rod získal značné výhody a majetky zejména za vlády krále Jiřího z Poděbrad. Uváděny jsou Bohuněk Kozlík z Drahobudic, jeho syn Bohuslav (1429-1479) a jeho děti - dcera Žofie a syn Bohuš, na kterého přešla r 1479 podstatná část rodového majetku. Je patrné, že zejména Bohuslav z Drahobudic se angažoval v zemské politice.

erb
V erbu Kozlíků je uváděn na štítě kohout. Ten je také v klenotu erbu. Mezi oběma kohouty je zbroj rytíře. Manské značení. Kohout, jako v tomto případě, je symbolem statečnosti, věrnosti a bdělosti. Zbroj a hřeben kohouta jsou v barvě černé, nižší šlechta.
Rod vymírá po meči nejspíše v roce 1485, ale Bohuš Kozlík již V roce 1483 prodal Drahobudice Mikuláši Popelovi z Vesce. Po tomto prodeji přestalo být drahobudické zboží manstvím. Žofie, sestra Bohuňkova, žalobou odpírala Mikuláši Popelovi zápisu Drahobudic. Zemský soud dal v r. 1486 Mikulášovi za právo. Drahobudice držel do roku 1508 kdy je kupuje Jan Šlechta ze Všehrd a připojuje k Červenému Hrádku. Pro následující dobu se jako majitelé Hrádku a Drahobudic uvádějí Jan a Petr Rašínové z Rýznburku, Kuneš Bohdanecký z Hodkova a Jindřich Firšic z Nabdína, který v roce 1540 prodal Hrádecké panství Smilu Myškovi ze Žlunic. Tvrz drahobudická v tom čase zpustla.
Název obce Drahobudice, prvně se uvádí v r. 1654 ve tvaru Drahobudiczi, původně tedy Drahobudici, ( Panství Velké Bečváry BR 15/526) a je odvozený od osobního jména Drahobud. Od r. 1654 se ve všech smlouvách a soudních spisech užívá názvu obce „Drahobudice“.
Po smrti Smila Myšky r. 1564 se majitelem Drahobudic stal Václav Myška, kterému
připadly také Hatě. Za držení Václava Myšky se Drahobudice opět staly samostatným dvorem a
ve spojení s Hatěmi tvořily základní jmění tohoto majitele. Václav Myška r. 1578 zakoupil
Něnkovice a r. 1593 prodal Drahobudice s Hatěmi Jaroslavu Myškovi sídlícího na Velkých
Bečvářích.
Třicetiletá válka 1618 – 1648. Historické prameny uvádějí, že ves Drahobudice je zcela
zpustošená, v obci se nachází pouze jeden sedlák a to Adam Černý.
Koncem 17. Století docházelo k častým změnám majitelů obce, Vzpomeneme hraběte
Václava Silvestra, hraběte Jana Fridricha Trautmannsdorfa, který připojil obec ke svému panství
na Pečkách Hrabaňových (později zvaných Červených). V r. 1713 získal obec hrabě Karel Jáchym
Breda. Krátký čas měl Drahobudice v držení rytíř Hillebrant sídlící na Velkých Bečvářích, který v r.
1738 prodal zbořený zámek na Červeném Hrádku spolu s obcí Drahobudice Janu Václavu
Vraždovi z Kunvaldu, který V místě zbořeniště postavil nový zámek se zámeckou kaplí. V r. 1887
vyměnil Alfréd Vražda panství na Č. Hrádku s Leopoldem Šternberkem ze Zásmuk za velkostatek
Police u Dačic v okr. Prachatice a tím spojil svá panství na prachaticku.
Drahobudice měly svoji školu od roku 1762. Docházely sem děti z Bečvár, Hatí a Jelčan.
Vyučovalo se v čp. 69 na tkzv. „Trucovně“. Docházka do školy nebyla ještě pravidelná, ale i tak
bylo pro značný počet žáků nutné postavit školu novou. V letech 1835-1836 uhradili Martin Liška jako majitel bečváreckého panství a Václav Vražda jako majitel Drahobudic náklady spojené se stavbou nové školy ve východní části hradiště. Škola plnila svou funkci až do roku 1976. Poté, do roku 1990, se stala ubytovnou pro studenty Zdravotnické školy v Kolíně. Nadále pak budova sloužila podnikatelům k různým podnikatelským aktivitám. V roce 2012 byla budova prodána do soukromého vlastnictví.

kostel
Dominantou obce je bezesporu kostel. Nevíme, kdy byl poprvé kostel na hradišti postavený.
K dispozici nejsou archeologické nálezy ani písemné prameny. První údaj o kostelu je až z r. 1352 kdy platil 21 grošů povinného desátku papežského. Duchovní správu zde obstarával farář, patronkou byla paní Klára Frenglová. Fara pod patronací diecéze se rovněž připomíná v 15 stol. Pokud došlo ke stavbě kostela v počátku existence hradiska, byl rovněž jeho dominantou, jako je ten současný, katolický, zasvěcený Nejsvětější Trojici. Stojí na východní straně hradiště a v dnešní zástavbě se stal součástí obce. V raně historických dobách byl původní kostel za mohutným obranným valem a příkopem součástí opevnění. Střežil hradiště od východu a poskytoval úkryt obyvatelům hradiště a blízkého okolí v dobách neklidu. Z historického pohledu se nám kostel představuje jako „castelum“ čili „tvrz chrámová“. Současná podoba kostela je z r. 1753 – 1754. Projekt vypracoval a stavbu dozoroval I.J.N. Pallardi. Stavba je provedená v pozdně barokním slohu. V současnosti, po ničivém požáru z 21.10.1992, probíhá celková rekonstrukce kostela, vně i uvnitř objektu. Fara byla vystavěna v letech 1763 až 1766. Projekt a jeho realizace je připisována I. J. N. Palliardimu. Jako zajímavost uvádíme, že pískovcové kvádry v základech našeho kostela NT, v ostění dveří a oken, jsou pokryty různými druhy nahromaděných lastur ústřic (Rhynchostreon suborbiculatum),
obecně zvaných Lamarck, které jsou přes sebe nahloučeny v nejrůznějších polohách. Jejich stáří se odhaduje na 90 mil. let.
Obec prošla svým vývojem tak, jak se měnily společenské řády. Každá generace zanechala
v obci svojí stopu. My jsme Vám předložili souhrn nám dostupných historických dokladů. Jsou to obrazy z téměř tisícileté historie obce Drahobudice a jejího okolí.


Anna a Josef Veselovi
Drahobudice, 16.10.2016

Obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 1 2 3

Kontakt

Adresa
Drahobudice 51 
281 44 Zásmuky

 

Kontakt  

Starosta: 607 567110

Pevná linka: 321 796 297

 

Úřední hodiny úřadu
Pondělí 18:00 - 19:00

Mohlo by Vás zajímat

nahoru